VŠAK CHEMIE PRAHA - tahání "mrtvolky"

Zde jsou ke stažení a vytištění níže uvedené obrázky v kompaktní formě

Surový pracovní stav




Nejprve je nutno upozornit na zjednodušení ilustračních obrázků, ke kterému došlo se záměrem co nejvíce tyto kresby zpřehlednit:

1) Jistící lezec je na všech kresbách jištěn podivným kusem lana. Lezec je samozřejmě navázán jak je zvykem na konec lana, lano pokračuje do karabiny sebejištění a dále k svitku lana u nohou. Pro větší přehlednost byl v kresbách vynechán ten (pro náš případ nedůležitý) kus lana vedoucí ke svitku. Zde znázorněn červeně.


2) Na všech kresbách je na stanovišti zobrazen jediný jistící prvek. Reálné stanoviště by tvořilo více vzájemně propojených prvků. Jediný jistící kruh je spíše symbolický.


Jedna z možných výchozích situací.
Lezec jištěný poloviční lodní smyčkou spadne a možná i proto že nemá hrudní úvaz a má jistící lano za nohou se zraní tak, že zůstane bezvládně viset v laně. Pád byl sice bezpečně zachycen, ale není-li možno lezce spustit na pevnou zem a nechceme-li jen pasivně čekat jestli se náhodou neprobere nezbývá, než lezce vytáhnout k sobě, nebo s ním (k němu) slanit.

1) Vytažení lezce na stanoviště

Zopakujme si podmínky, za kterých se rozhodneme k této operaci:
  1. Zbavit se bezpečně tahu lana s ohledem na další postup.
    Nejprve se musíme zbavit tahu lana a uvolnit si obě ruce. Máme-li při ruce šplhadlo, jsme schopni jej rychle nasadit na napnuté lano i jednoruč. Šplhadlo nasadíme na lano obráceně než jak jsme zvyklí pro šplh po laně vzhůru - tedy "hlavou dolů". V případě, že nemáme potřebnou pomůcku (šplhadlo) při ruce, nebo nejsme tak šikovní, musíme si ruce uvolnit alespoň provizorně. Poslouží například krátký prusík, který používáme pro jištění při slanění. Většinou však stačí několikanásobné omotání lana kolem nohy. Je nutno zdůraznit, že se jedná o krátkodobé velmi provizorní řešení a že fixaci lana šplhadlem je nutno provést co nejrychleji a nejspolehlivěji.
    Po umístění šplhadla je již tah lana přenesen na šplhadlo, jištěný plně visí ve šplhadle a jistič si může uvolnit obě ruce a v následných krocích i uvolnit lano z jisticí brzdy.
    Místo šplhadla je možno samozřejmě použít prusík. Teoreticky je možné následující činnost úspěšně provést i s použitím prusíků, ale z vytahování spolulezce se pak stane tak krkolomná a náročná operace, že ji není možno doporučit.
    Na obrázku je znázorněno připnutí několika expresek ke šplhadlu. Tyto expresky zde představují zátěž jejíž význam bude ozřejmen v následujícím textu.

  2. Jistící jako protiváha.
    Na levém obrázku je již znázorněno vyjmutí lana z jistící brzdy. Lano jednoduše provlékneme karabinou. Máme-li k dispozici kladku, použijeme ji místo karabiny čímž si velmi usnadníme následné vytahování. I pouhá plastová rolna nám dost ulehčí dřinu. Ta od Petzla stojí stovku a neváží nic (10g).
    V dalším kroku použijeme druhé šplhadlo, to připneme do úvazu jistiře a na jistící lano. Z pravého obrázku je zřejmé, že jistič již nyní vytvořil přirozenou protiváhu k visícímu.
    I zde můžeme místo šphadla použít prusík za cenu výrazného ztížení celé operace vytahování. Je však třeba říci, že použití prusíku na tomto místě místo šphadla je mnohem efektivnější, než když prusík použijete místo šplhadla, které fixuje visícího lezce.
    Než přistoupíme k vlastnímu vytahování je třeba si prodloužit sebejištění. Tento úkon je naprosto stěžejní. V přípedě že na něj zapomenete, nevyužijete při vytahování své vlastní hmotnosti a místo abyste vytvořili svým tělem přirozenou protiváhu, budete viset ve vlastním (napnutém) sebejištění. Prodloužené sebejištění je znázorněno na pravém obrázku a je závislé na velikosti tahacích "kroků", které chcete dělat. Prakticky jsou vhodné 2m.
  3. Vlastní tahání - hrozná dřina.
    Ale co se dá dělat.

    Konec uceleného textu, dále následují jen bláboly, protože pokračování tohoto textu ještě nikdo (Melloun) nedodělal

    Na obrázku je znázorněno připnutí Může následovat další krok, kterým je již dříve zmíněné uvolnění lana z jisticí brzdy, kterou v tomto případě představuje poloviční lodní smyčka. Lano se obyčejně provleče karabinou. Dalším krokem je připnutí druhého šplhadla na úvaz jističe a běžným způsobem na volné lano. Nyní již jistič tvoří protiváhu jištěného. Nesmíme zapomenout na prodloužení sebejištění, tak jak je naznačeno na obrázku. Význam bude patrný v následujícím bodě. Nyní již přistoupíme k vytahování. Jistící využívá své vlastní hmotnosti, kterou působí jako protiváha a kromě toho si pomáhá tahem rukama směrem vzhůru. Tah který je možno vyvinout je roven tíze jistícího minus tření lana v karabině (20-30%) plus tah který jistící vyvine rukama směrem vzhůru. Nyní bude zřejmější úloha zátěže připnuté na šplhadle. Bez ní má každé šplhadlo (to s tužší pružinou zejména) tendenci .


Skoč na: úvodní stránku