VŠAK CHEMIE PRAHA

přehled lezeckých oblastí dostupných z Prahy - Polická pánev


poslední aktualizace této stránky 24.10.2000
adr teplice supi krizak bisik ostas steny
Zpět na přehled oblastí.

Obecná charakteristika:

Geologie: Oblast křídové tabule se silně vyvinutým pískovcovým fenoménem. Skalní terény mají velmi rozmanitou morfologii v makro- i mikroreliéfu. Celá Polická pánev je brachysynklinálou: v jejím pokleslém středu jsou zbytky tabulových plošin teplicko-adršpašského komplexu a stolové hory Ostaše (stupně svrchní turon - coniac), na okrajích vystupují kuesty skloněných starších vrstev (stupně cenoman - střední turon) s odlišným složením a modelací pískovce (tvrdší, méně členitý) představované zejm. Broumovskými stěnami.

Horolezecké terény: široké spektrum - od relativně snadných cvičných výstupů (zejm. Bišík, Křížový vrch) po extrémní a dlouhé cesty (Teplice a Adšpach); od stěnové horizontální členitosti (Křížový vrch) přes kombinované terény (Ostaš, Teplice) po jednoznačně vertikální členitost s převažujícím spárovým a komínovým lezením (Adršpach, Broumovské stěny).

Ochrana přírody: Celá oblast je součástí CHKO Broumovsko, všechny horolezecké terény navíc leží v NPR. Lezení je povoleno ve vyjmenovaných oblastech na základě výjimky; mnoho velmi atraktivních a romantických oblastí je turisticky i horolezecky nepřístupných (zejm. část Vlčí rokle, skály nad Janovicemi, Kancelářský příkop, v Broumovských stěnách Písková a Německá rokle aj.). Tuto skutečnost je nutno respektovat v zájmu dobrých vztahů s orgány ochrany přírody a především v zájmu přírody samé.


Adršpašské skály

Zpět na mapku oblastí.




Teplické skály

Zpět na mapku oblastí.




Křížový vrch

Zpět na mapku oblastí.




Supí skály a Bišík

Supí skály

Lokalizace:
Oblast zaujímá nejvyšší hřeben Teplicko-adršpašské tabule na jejím jihovýchodním okraji, hřeben začíná na západě Čápem (786 m.n.m.), na východním konci klesá k Teplicím nad Metují.
Charakter oblasti:
Poměrně málo vyhledávaná oblast (veliká přednost!). Převažují nižší a střední věže (do 20 m) na hřebenu a v jeho jižním úbočí - oblasti U Supa a U Biskupa. Dominantou je Biskup, izolovaná věž s dalekým rozhledem. Ideální oblast pro milovníky romantiky a širokých rozhledů, méně pro sportovní lezení.
Lezecká omezení:
Výjimka MŽP povoluje lezení v období 1. května - 31. října.
Přístup:
Východiskem je osada Jiráskovy Skály 3 km JZ od Teplic nad Metují. Z osady buď po modré zn. na Čápa nebo po žluté směr Teplice do sedla Váhy (cca 1/2 km) a tam uhnout doleva k Biskupovi. Cesta do osady:
Autem z Teplic (v osadě jen omezená možnost parkování!).
Vlakem do Dědova (na trati Choceň - Náchod - Meziměstí) a odtud cca 4 km po červené značce na Z, nebo do Teplic hl.n. (uzel tratí od Náchoda a od Trutnova) a odtud po žluté (v sedle Váhy ještě před osadou uhnout po cestě doprava). Turistická cesta z Teplických skal (od Řeznické sekyry) na Čápa je zrušena.
Bydlení a občerstvení:
Ubytování v hotelích či pesionech nebo v kempu v Teplicích n. Met, v osadě Skály možnost není. V okolí osady mimo hranice NPR by šlo bivakovat pod širákem. Žádné občerstvení se nenabízí (zámeček v osadě slouží sice k rekreaci, ale pro turistickou veřejnost je uzavřen). Pod J srázy hřebene, kousek západně od Biskupa, je zastřešená studánka (nenápadná!) s pitnou vodou. Nejbližší hospody jsou v Teplicích nebo (po červené zn.; rovněž 3 km) v Horních Vernéřovicích (alias Jívce).
Obtížnost a charakter lezení a jištění:
Cesty nižší a střední obtížnosti (3 - 7-), členitost spíše vertikální, jemná stěnová členitost chybí. Věškerá slanění do 20 m. Obtížnější cesty jištěny kruhy ve standardní míře. Možnost vlastního jištění omezená.
Průvodce: Supí skály jsou připojeny jako samostatná oblast k průvodci Teplických skal.
Zpracoval a vyfotil Jan Moravec.

Zpět na mapku oblastí.

Bišík

Lokalizace:
Samostatný blok Teplicko-adršpašské tabule na jejím JV okraji, oddělený údolím s osadou Jiráskovy Skály.
Charakter oblasti:
Hojně vyhledávaná cvičná oblast. Kompaktní skalní městečko s množstvím věží do 20 m výšky. Jádrem je zřícenina hradu ze 14. stol. Ta k sobě váže značný turistický ruch, takže je nutno být připraven na zájem ze strany ochranářů a nedělat ostudu.
Lezecká omezení:
Výjimka MŽP povoluje lezení v období 1. května - 31. října.
Přístup:
Východiskem je osada Jiráskovy Skály - stejně jako do Supích skal. Skály se nacházejí přímo nad osadou, vstup kolem turisticky přístupné zříceniny hradu.
Bydlení a občerstvení:
Viz Supí skály. Zdroj pitné vody je v blízké osadě Studnice při turistické cestě. Přímo pod skalami je Černé jezírko. Zákaz koupání je sice hojně porušován, ale není o co stát (mělká, teplá voda a černé chaluhy - fuj!).
Obtížnost a charakter lezení a jištění:
Cesty nižší a střední obtížnosti (3 - 7), stěnové i spárové. Omezená možnost smyčkování. Vhodná oblast na první seznámení s pískovcovým lezením.
Průvodce: Bišík je připojen jako samostatná oblast k průvodci Teplických skal.
Zpracoval a vyfotil Jan Moravec.

Zpět na mapku oblastí.


Ostaš

(předběžný text)

Lokalizace:
Stolová hora - dominanta celé Polické pánve - 3 km severozápadně od Police nad Metují, uprostřed mezi Policí a Teplicemi n. Met.; je tedy v dosahu pěšího výletu od známějších oblastí adršpašské a teplické.
Charakter oblasti:
Zahrnuje terény 3 typů: klasická pískovcová skalní města, okrajovky s rozsáhlými stěnami a boulderingové skalky s technicky extrémními stěnovými výstupy. Horolezecké oblasti netvoří kompaktní celek, ale jsou rozptýleny na několika místech na vrcholové plošině, okrajových stěnách a svazích hory.
Přístup, regiony:
Autem možno dojet až do stejnojmenné osady na úbočí Ostaše - zde parkoviště. Jede se z Police po hlavní silnici na Broumov, 1 km za Bukovicí na křižovatce u hospody zahnout v ostrém úhlu doleva a serpentinou nahoru.
Od vlaku je přístup z opačné strany: ze zastávky Dědov (na trati Choceň - Náchod - Meziměstí) po červené značce obejít horu ze severu nádhernými údolími Klučanka a Peregrinka do osady; ještě před osadou možno zahnout doleva k Dolnímu labyrintu.
Autobusem je možno jet frekventovanou linkou Náchod-Broumov, vystoupit u odbočky na Ostaš a vystoupat 1 km po červené značce.
Také je možno dojít pěšky z Police (cca 4 km).
Cesty do jednotlivých regionů:

Bydlení a občerstvení:
V osadě tábořiště s chatkami a bufet. Hospoda též na křižovatce pod Ostaší, v Bukovici a Žďáru. Koupaliště ve Žďáru je zrušeno.
Obtížnost a charakter lezení a jištění: Zpracoval a vyfotil Jan Moravec.

Zpět na mapku oblastí.


Broumovské stěny

Lokalizace:
Hřeben oddělující Polickou pánev od Broumovské kotliny ve směru SZ-JV v délce 12 km. Na SV spadají Stěny strmými, místy až 50 m vysokými kolmými stěnami. Svahy k JZ (k Polici) jsou pozvolné, ale rozbrázděné roklemi s množstvím stěn a věží. Ve Stěnách se nachází několik vzájemně oddělených horolezeckých oblastí, do kterých se vstupuje z různých stran. Jsou to (od SZ k JV): Hvězda a Kovářova rokle, Slavenské skály, Velká plošina Stěn (od Velké kupy po Božanovský špičák), V horách a Suchý vrch. V dalším popisu jsou uváděny jen přístupy z pražské, tzn. polické strany (Broumovákům není potřeba nic vykládat :-).
Charakter oblasti:
Z horolezeckého hlediska oblast okrajová, stranou většinového zájmu. Pískovec středněturonského stáří je velmi tvrdý a mimořádně málo členitý. Věže se vyskytují v roklích (zejm. Kovářova, Zaječí, Třešňová, Brusinková) nebo na hlavním hřebenu; jsou spíše nízké a zavalité. Vzhledem k velkému rozsahu oblasti a velkým vzdálenostem je orientace v terénu dosti nesnadná. Tyto (z hlediska sportovního lezení) nevýhody vyvažuje nádherná krajina s dramatickým reliéfem a s romantickými zákoutími, málo dotčená turistickým a horolezeckým ruchem. I v partiích s povoleným lezením lze nalézt množství panenských věží a příležitostí k novým cestám. Hlavní předností Broumovských stěn však je nádherná, mystická příroda, nikoliv lezecké terény.
Lezecká omezení:
Jako na všech pískovcových skalách, je i v Broumovských stěnách lezení omezeno na období od 1. května do 31. října. Navíc v některých oblastech platí omezení až od 1. července.

Přístup:

Bydlení a občerstvení: Obtížnost a charakter lezení a jištění:
Lezení je ovlivněno typem horniny. Skály nemají téměř žádnou horizontální členitost. Čistě stěnové cesty se vyskytují vzácně; stěnové partie, pokud jsou, se lezou převážně na tření. I spáry mívají oblé okraje. Převažuje lezení komínové a spárové. Místy jsou na povrchu skály velmi ostrá zrna. Jištění je velmi skrovné (významnější cesty jsou opatřeny kruhy), možnost dojištění cest smyčkováním prakticky nulová. Až na několik výjimek je délka slanění pod 20 m. Zato však na mnoha věžích nejsou slaňovací kruhy osazeny a sestupuje se nejsnadnější cestou.
Klasifikace cest je velmi specifická (tj. mimořádně tvrdá), ve srovnání s klasickými pískovcovými oblastmi je třeba přičíst 1-2 stupně (např. pozor na vyhlášené "Čepelkovy trojky"). Dvojky již představují poctivé lezení. Daším zvláštním problémem je orientace - vzhledem k rozlehlosti a malému počtu vylezených věží jsou plánky v průvodci dosti nespolehlivým vodítkem, identifikovat odlehlejší věž bývá velmi obtížné.
Průvodce: Broumovské stěny mají samostatného průvodce (autor: Stanislav Beneš).
Zpracoval a vyfotil Jan Moravec.

Zpět na mapku oblastí.


Skoč na: úvodní stránku