V Čechách se konečně udělalo hezky sucho,
takže se dalo vyrazit na písek a proto jsme vyrazili do Alp. Původně spíš VHT
skialpovej vejlet se kvůli nemocný a tudíž nejedoucí Pétě změnil na lezecí
akci. Do oka nám padla vyhlášená severka Hochfeileru (3510m) v Zillertalskejch
Alpách-hezká, navíc kousek od G. Messner bivaku na kterej je krátkej nástup, no
prostě ideální. Tak jsme se o půlnoci nalodili do Růžova novýho ojetýho skoro-stěhováku
a vyrazili směr Alpy. Upravili jsme plán, že na bivak nepůjdeme z italský
strany, odkud je to cca hodina a půl od auta, ale musí se přejet Brenner a jet
autem asi o tři hoďky dýl, že půjdeme z Rakouský strany, od jezera
Schlegeis, kde ten nástup je asi 3 hodiny, ale hned to budeme mít jako
aklimatizační túru. Ovšem při příjezdu nás nemile potěšilo, že silnice
k jezeru je geschlossen, protože minisezóna (sezóna je od 22.5.), takže o
5 km do kopce pěšky po silnici navíc… No jo no, neubude nás. Uchopili jsme
krysy a vyrazili.
Po hodině a půl hodinách jsme konečně viděli
přehradu…
A po další hoďce konečně nandali lyže a začali
dupat do sedla Pfitscher Joch, kde máme být za 2 hodiny a pak ještě hodina k bivaku.
Protože sněhu byl opravdu dostatek a vzhledem k pozdnímu
(čti – teplému) odpoledni jsme již za 5(!)
hodin byli na Pfitscher Jochu, naprosto neschopní čehokoli dalšího.
Bouda byla zamčená, naštěstí tam byl útulném bivak
plnej odpadků s úděsně kouřícíma kamnama, ale supr výhledem
a asi po
půlhodině usilovné aktivity jsme ho učinili obyvatelným a začali tavit sníh, vařit
grog a jum-jumky.
Druhej den – ráno jak malovaný, přesun na G.
Messner bivak a obhlídnutí nástupu na cestu. Přesun byl pohoda-traverzík,
sjezdík a pak nějakejch 400 vejškovejch metrů na bivak, za asi 2,5 hoďky jsme
tam skutečně byli.
A tehdy došlo ke změně, že už máme přesunů
s báglama po krk a místo klasický severky, na kterou se šlape skoro 3
hoďky, jsme se rozhodli jít Griessferner, který má 3 výhody- je delší, je těžší
a hlavně je blíž:-) - nástup do půl hodiny. A to je on – led
60 – 85o, délka 900 m, psanej čas 4-6 hodin,orientace sever (detaily
na http://www.bergsteigen.at/de/touren.aspx?ID=261
).
My jsme teda v jednom místě lezli i převis,
takže to bylo víc než 85…
Večer brzy spát, ráno vstávat (2:30)
a hurá
Podmínky ideální, spodek firn střídanej úsekama
s pevným ledem, cca 40o-60o, lze nejištěno a pěkně
to ubíhá. Začalo svítat…
Pak se doleze k prvnímu prahu, sklon se
zvyšuje, ale našli jsme si prasklinu ve zdi, kudy to šlo pořád volně.
Pak druhej schod – kolmáč a na závěr převis, to už
volně nešlo….
No a pak zase pěknej výšvih sněho-led (ovšem
doporučuju jít navázaný jako na plochym – strhnutí moc nehrozí, ale jsou tam
trhliny v tom ledovci-jednu jsme vtipně přeskakovali (skákali jste někdy
do kopce? :-) )
No a když už jste z nejhoršího venku, hora
vám sdělí, co si myslí, že jste… :-)
A po 4 hodinách práce následuje pohodička,
procházka po plochym ledovci (asi hodina) a co nevidíme – Hochfeiler a jeho
severka (která byla celá firnová-ještě, že jsme jí nešli-určitě by nás zajel
ten lyžař, co jí jel dolu :-) ) .
Po procházce hřebínkem,
následuje vyvrcholení
a nezbytné prase :-)
a nezbytnější kochačka
A pak už jen dolu po ledovci
Potom ovšem následuje ultravopruz – ledovec končí,
sníh těžkne a údolí se uzavíra neprůstupnou stěnou s potokem. A následuje
znova 150m nahoru, strašlivým prudkým žlabem plným hnusnýho mokrýho sněhu, kde
se boříme po zadek a lezeme ho asi hodinu a půl. Uplně na kaši to sjíždíme
podobným dolu a pak příšerná cesta údolím potoka, kde chvilku sníh je a chvilku
ne. O tom ovšem v žádnym průvodci nepíšou… Kdybychom to věděli,
proslaňujeme žlab dolu a tenhle zážiteček si necháme ujít. V 5 hodin
odpoledne, jsme v 1740m, musíme do Messnera pro věci (2450m) a zpět na náš
biváček s kouřícíma kamnama (2277m). Ve 20:45 jsme tam jak na koni – ale
na mrtvym. Slavíme tak, že se přidusíme kamnama a jdeme spát.
V neděli cestička k autu (kupodivu celkem OK), přepočítat
puchejře, posílit se na cestu
a hajdy domu…
Jinak jako túru určitě doporučuju, prima lezení,
pěknej kopec, paráda. Odkud nastupovat na bivak, si rozmyslete na základě
informací sami :-). V okolí je ještě co dělat i nadále
– Hochferner, „ta pravá“ Nordwand Hochfeileru, ale Griessferner rozhodně
doporučuju-jen ten sjezd ledovce si rozmyslete… Alespoň na jaře…