VŠAK CHEMIE PRAHA - Lezení v okolí Lago di Como

Následující povídání bude ryze faktografický cestopis. Popisovaná italská oblast není alespoň mezi českými lezci příliš známá a i proto to byla z naší strany především průzkumná výprava, přičemž jediné informace pocházely z průvodce "Arrampicate sportive e moderne Fra Lecco e Como", kterého máme v knihovně.

Poznámka: Názvy oblastí budou označeny též číslem, které mají ve výše zmiňovaném průvodci. V textu budou uvedeny GPS souřadnice. Ty ve formátu 45°54'05.10"N, 9°24'27.21"E byly na místě odečteny z autonavigace. Souřadnice ve formátu 45.901429,9.407558 byly dodatečně odečteny na http://maps.google.cz/. Doporučuji si google přepnout na satelitní mapu a souřadnice (možno oba zápisy) zadat do vyhledávacího okna. Super orientace!
Poznámka II: Jestli někde píšu, že cesty jsou spíše lehčích či těžších obtížností, tak to je samozřejmě subjektivní, přičemž moje subjektivní hranice mezi lehčí a těžší je někde 6b/6c. To aby bylo jasno.

Stručné hodnocení oblasti:

Průvodce popisuje 65 oblastí (a nebo sektorů?) kolem soujezeří Lago di Como - Lago di Lecco. Vzdušná vzdálenost nevzdálenějších oblastí cca 40km. Lezli jsme, nebo jen obhlídli sotva čtvrtinu z nich a upřímně řečeno - dobrý, ale že bych měl moc důvodů se kvůli některé z nich vracet, to asi ne. Ale tři čtvrtiny nebyly ještě navštíveny, takže důvod by se možná našel.

Možnosti bydlení:

V celé oblasti není moc příležitostí na nerušené bydlení ve volné přírodě. Co se kempů týče, dva jsme vyzkoušeli, do dalšího nakoukli a žádná velká romantika. Vyzkoušen byl camp RivaBella (45.821315,9.41494) na jižním okraji Lecco. Na příměstský camp docela slušné bydlení pod stromy u jezera. A pak jsme ještě přespali v Menaggio (46.025746,9.238595). Velmi malý (=stan vedle stanu) kempík na kraji městečka u jezera. Tady si fakt nemůžeš stěžovat na osamocenost.

Scudi di Valgrande (25) a Vaccarese (26)

Tady se nám asi líbilo nejvíc. Taková zastrčená oblast v lese… Opuštěná, zastrčená, ale liduprázdno tu rozhodně není. V dohledu tu ale není žádná civilizace. Zde jsme také narazili na jediné místo, kde se dalo příjemně a bezproblémově spát v lese. Kudy tam? Z městečka Ballabio serpentinama směr Piani Resinelli. Východisko ke skalám je ve 12. serpentině (45.898991,9.406545). Můžete je počítat, ale jsou označeny zřetelnými cedulemi. Odtud se dá pokračovat asi 300m lesní cestou na lesní parkoviště (45°54'05.10"N, 9°24'27.21"E). Tady může parkovat několik aut a v pohodě jsme tu tři noci spali. Má to jeden háček. Ta lesní cesta je na začátku tak rozbitá, že všichni ostatní raději nechávali své miláčky poházené v zatáčce a dál chodili pěšky. Až na to parkoviště jsme vjeli jen my a lezčíci na motorkách. Oktávka 4x4 to zvládla, ale ízy to rozhodně není. Posuďte sami…. (video 2MB). . Nikde tu není pitná voda, ale cestou ke skalám překračujete vydatný potok, kde se alespoň můžete umýt.

U těchto skal, resp. v oné 12. serpentině máte pocit, že už jste na konci světa, přesněji řečeno skoro na vršku kopce. Průvodce sice na kopci sliboval ještě nějaké lezení, asfaltka se klikatila výše, ale čekali jsme, že tam někde nahoře budou maximálně dva nějaké statky a konec civilizace. Jaké bylo naše překvapení, když jsme posléze zjistili, jaký cirkus se tam nahoře skrývá.

Nibbio (39)

Na vrcholu zmíňovaného kopce se vypíná útes (45.905255,9.40199). Mírně převislá stěna s cestami až 70m dlouhými je otočena na SV. Cest asi padesát, některé pochopitelně rozdělené do více délek spíše těžšího lezení. Na spočítání cest či délek s obtížností pod 6b vám totiž obě ruce stačí.

František - Alú 6c

Teď je čas zmínit co vás na vršku kopce čeká. Piani Resinelli je jakési letovisko, residenti tam asi skoro žádní nebydlí, zato tam je megaparkál, několik hospod, stánky, hotely, cosi co vypadalo jako panelák apartmánů k pronájmu, jakási chatová osada…. Prostě cosi nevídaného. Asi odtud lidé vycházejí korzovat po přilehlém horském masívu na kterém je též v průvodci popisováno lezení. Grignetta (36) ale vypadá na skutečný alpinismus.

Scarenna (49)

U obce Canzo se nalézá nevysoký útes (45.849212,9.257382) otočený na JJV se stovkou cest do 20m. Žádná romantika. Nad silnicí s výhledem na fabriku. Například zde jsme neočekávaně měli problémy se spaním. Toto místo nám na přenocování přišlo příliš civilizované a moc na ráně. Podle mapy se ale nad námi klikatila silnice kamsi do hor. Tam se přeci musíme někde upíchnout! Silnice se nejprve klikatila skutečně pustinou, ale nikde žadný parkál či lesní cesta, kam by se šlo i s autem zašít. Pak začaly pastviny a statky a až téměž na konci civilizace jsme našli jakýsi plácek s napajedlem, kde to vypadalo na zdánlivý klid. Byl by, kdyby to nebyla obvyklá trasa krav. Po setmění tedy odshora přišlo několik turů. Ti se nás nejdříve lekli a nechtěli pokračovat dál. Nakonec šli, ale posléze odspodu přijelo auto a „kšá Stračeno, kšá", mazej zase zpátky na pastviny. Tzn. kolem nás. Romantická noc!

Galbiate (40)

Poměrně dlouhý pás skal (45.829857,9.36224) otočený na jih se stovkou cest spíše nižších klasifikací. Až na to horko velmi příjemné místo s krásným výhledem na jezero. Námi vyzkoušený přístup přes stejnojmenou obec (podle navigace) k jakémusi archeologickému muzeu, kde je dostatečný parkál (45.825932,9.368664 nebo 45°49'32.59"N, 9°22'06.25"E). Zde je nutno projít dvorem muzea a vydat se po pěšince na SZ. Pokud jsme pochopili cedule, tak existuje ještě lepší přístup. Ten je ale možno využít jen v pracovní dny a pracovní době, kdy funguje lom . Nevyzkoušeli jsme, ale podle mapy by to měl být tento gigaparkál (45.831831,9.360169) na který se asi vjíždí z této křižovatky (45.8289,9.356419).

Val dell' Oro (43)

Zmoženi vedrem jsme se uchýlili do této oblasti, která je snad jako jediná otočená na čistý sever. Dokonalý stín, vcelku dobré lezení, ale je to takové špinavé temné místo přímo nad fabrikou (45°50'02.63"N, 9°20'37.71"E). Padesátka cest, těžiště tak v 6c.

Pradello (16)

Prakticky předměstí Lecco - šlo by tam dojít pěšky. Východisko od restaurace (45.880325,9.371013). Pět navazujících sektorů se sedmdesátkou cest většinou otočených na západ.

Melloun bedlivě zkoumající Prese e Sorprese 5c

Teprve, když nám do cest zasvítilo slunce, šli jsme se kouknout do dalších sektorů a objevili krápníkový sektor Grottone. František byl úplně nemocný z toho, že tam nešel hned.

V souvislosti s touto oblastí stojí za zmínku parkál (45.879978,9.369616) s přilehlou „pláží". Tady se dá velmi příjemně vyprasit u vody a asi by se tu dalo i spát, pokud vám nevadí dálnice za hlavou. Nemáme ale vyzkoušené - už jsme odjížděli.

Tím končí výčet lezených oblastí, ale aby byla informační hodnota článku úplná, následuje výčet oblastí, které jsme (především v průběhu rest-day) navštívili, ale jenom okoukli.

Introbio (31)

Jižně od stejnojmené obce. Jedná se o čtyři navazující sektory (45.960548,9.450871) se sedmdesátkou asi celkem příjemných cest a o něco dále chata místního horosvazu s úplně hladkou (ale ukloněnou) plotnou (45.958336,9.452196), kde jsou popisovány cesty u nichž je uváděna překvapivě nízká obtížnost a krom toho úplný úlet. Plotna na níž jsou našroubovány desítky chytů.

Menaggio (59)

Samotný lezecký sektor (46.026946,9.237581) je v těsné blízkosti výše zmiňovaného kempu na kraji stejnojmeneého městěčka. Nástupy cest jsou ze staré silnice kopírující pobřeží jezera která v současnosti slouží chodcům a cyklistům. Nová silnice jde tunelem ve skále na níž se leze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti civilizace se sektor zdál dosti zalidněný a trochu jsme si přišli jako v Srbsku. Ale kdo má tuze rád lidi a pohodlí, tak v kombinaci s kempem ze kterého dojdeš klidně v lezačkách pod stěnu je ideální. Večer můžeš jít pařit či shopovat do městečka.

Nobiallo (60)

O několik kilometrů dál na sever podél pobřeží je v podobné pozici tedy opět u staré silnice vedoucí tentokrát k čistírně vod další malá oblast (46.039641,9.24705). Cesty jsou těžší obtížnosti buď nad vodou kam je třeba slanit a nebo v převislé jeskyni. Oblast na nás působila poněkud krkolomně. Parkování je obtížné - těsně po výjezdu z tunelu zajet ke krajnici a couvnout k závoře. Místo tak pro dva vozy. Pro otrlé je zde patrně možnost najít místo na nouzové přespání v jinak dosti zabydleném prostředí.

Torrette (22)

Podle průvodce rozsáhlá oblast (45.894369,9.430819). My jsme ji o resťáku jen zběžně prošli. Z povrchního dojmu to vypadalo trochu nesoudržně ale zdaleka jsme neprošli všechny sektory. Trochu orientačně náročné, proplést se uličkami na správné východiště. My parkovali tady (45.892654,9.42903).

Cestou domů Švýcarskem jsme ještě okoukli nějaké další lezecké sektory přímo u silnice. To jsou ale opravdu megaoblasti světového významu užitečné úplným zoufalcům, kteří jsou cestou tam nadržení, či cestou zpět ještě neukojení. V Srbsku je lezení rozhodně kvalitnější.

Plaun da Lej

Podle průvodce nejvýznamnější skalkařská oblast (46.418256,9.724102 ) v okolí St. Moritz se nachází nad hlavní silnicí ze Svatého Mořice s výhledem na jezero Lago di Sils v blízkosti lomu kde se dá i zaparkovat. Zvedá se zde malá stěna která vypadá z části kompaktně. Prostředí a výhledy jsou krásné, ale marně jsme hledali to množství cest z průvodce.

Polveriera

O několik kilometrů blíž směrem k Svatému Mořici se nachází další malá oblast (46.42763,9.732948) v obdobném prostředí. Je zde převaha těžkých cest. Oblast je nad bažinou či vývěrem pramene. Pro jističe jsou doporučeníhodné holinky. Další zajímavostí je zazděná jeskyně (?) přes níž některé cesty vedou.

Fopel

Podle všeho nejvýznamnější skalkařská oblast (46.605369,10.173833) v Livigno (bezcelní zóna s tuze levným chlastem) nás upřímně řečeno překvapila. Od pohledu nesoudržná, břidličnatě vrstvená skála u ústí potůčku do jezera Lago di Livigno zcela nečekaně obsahuje nejty. Fous se dokonce bál že vyndáme lezení. Stojí zde také osamocená hospoda. Tady musel cesty vrtat jen naprostý zoufalec.

Poznámka: Kdybyste náhodou chtěli Livigno navštívit za účelem levného nákupu (PHM je tady za půlku), tak vězte, že při výjezdu do Švýcarska vám celníci polezou do kufru. Smí se vyvážet snad max. 2l alkoholu na osobu a kdo ví jaké další limity. Filcung na hranici nás překvapil - už na to nějak nejsme zvyklí.

A to je už opravdu všechno, snad jen poslední tip na cestu. Cestou domů (cca 60km od Lecco) jsme přechrápli na příjemném piknikovišti se stolečkama (46°14'55.48"N, 9°24'12.41"E nebo 46.248777,9.403444).

Tento výjezd se uskutečnil v polovině září 2009. Informace vám přivezli a slepé uličky prošlapali Melloun, Filip, Fous a František.
Za text je zodpovědný Melloun, kterému Filip přispěl popisem slepých uliček, resp. oblastí pouze navštívených. Foto by Melloun a František.

Skoč na: úvodní stránku